Z historie
1338
Český král Jan Lucemburský povolil měšťanům Starého Města pražského zřídit samostatné sídlo městské samosprávy. Bylo to dovršení snahy o „nezávislost“ – procesu, který začal již o století dříve. Hybnou silou byl bohatý staroměstský patriciát, snažící se podle norimberského vzoru prosazovat svá práva a postavení.
1364
Gotický dům Volflina (či Velfa) od Kamene byl první částí vytvářeného Rat Hausu tedy radničního domu, k němuž v roce 1364 přibyla také věž - důležitý symbol bezpečnosti a moci, snadno z daleka viditelný uprostřed náměstí. V každé radnici zasedal soud. Proto zde nesmělo chybět ani vězení pro provinilce a kaple pro členy městské rady, aby soudili spravedlivě a zodpovědně.
1381
Postupně se věž radnice vylepšovala. Roku 1381 byla postavena arkýřová kaple za účasti Parléřovy huti.
1410
Královský hodinář Mikuláš z Kadaně vytvořil ojedinělý hodinový stroj, který byl zajímavý tím, že v multikulturním městě, kterým Praha bezesporu byla, umožnil číst čas různými způsoby.
1422
Smrt radikálního husitského vůdce Jana Želivského. V historii Pražského orloje se neobjevuje žádný záznam o jeho poničení v době husitských nepokojů.
1458
Jiří z Poděbrad zvolen na radnici českým králem.
1459
Z historického záznamu Bohuslava Hasištejnského z Lobkowitz je prokázána existence a funkčnost astrolábu Pražského orloje.
1490
Orloj byl vylepšen a opatřen kalendářní deskou od Mistra Hanuše. Kalendářní deska se vždy o půlnoci ručně posunovala na další den. Orloj vylepšen také o figurku Smrtky.
1530
Do roku 1530 se o orloj staral Jakub, zvaný Čech, snad syn mistra Hanuše (Jana Růže).
1552
Byl jmenován správcem orloje Jan Táborský z Klokotské Hory.
1557
Spis Tadeáše Hájka z Hájku „Oratio de laudibus geometriae“ Řeč o chvále geometrie, kde je zmiňován jako vynikající učenec matematiky na pražské univerzitě také Jan Šindel. Rukou neznámého autora v latině připsáno “který zhotovil a vystavěl orloj Starého Města pražského“.
1566
Orloj byl plně mechanizován, včetně otáčení kalendářní desky.
1570
Jan Táborský z Klokotské Hory dokončil „Zprávu o orloji pražském“.
1587
Radní Starého Města pražského nechali opsat formou svázané knihy Zprávu o orloji pražském Jana Táborského pro následující orlojníky či správce orloje. Ti měli možnost připisovat do knihy své poznámky. Poznámky se později staly velmi důležitým zdrojem informací.
1621
V radniční šatlavě byli vězněni a v roce 1621 popraveni předáci stavovského povstání proti Habsburkům.
1629
Záznam o opravě orloje bez uvedení detailů.
1659
Oprava orloje, při které byly pravděpodobně instalovány vnější dřevěné pohyblivé figury. Při této opravě také vznikl otáčivý systém měsíční koule na astrolábu.
1784
Po spojení měst pražských Josefem II. do jednoho celku v roce 1784 se radnice stala sídlem magistrátu Královského města Prahy.
1787
Při rozsáhlé opravě radniční budovy byl učiněn návrh na odstranění orloje a vyhození hodinového stroje do starého železa. K likvidaci orloje naštěstí nedošlo.
1791
Orloj byl zachráněn díky opravě hodinového stroje podle návrhu prof. Antonína Strnada. Práce prováděl hodinář Jan Landesperger.
1848
Ludvík Hainz, pražský hodinář, začíná spolupracovat na údržbě orloje.
1857
Hodinář Jan Prokeš prostudoval při svém pobytu v Praze stroj orloje a vytvořil jeho malý funkční model. Zároveň městské radě nabídl realizaci opravy celého orloje.
1864
Vyhlášena veřejná sbírka na opravu orloje. Zároveň byla ustavena komise města Prahy pro znovuzřízení orloje.
1865
Josef Mánes začal pracovat na nové kalendářní desce.
1866
Opravený orloj byl uveden do chodu 1.1.1866. Při opravě bylo zachováno co možná nejvíce z původního stroje, zároveň byl však přidán velký moderní chronometr, který chod stroje řídil. Chronometr s Denisovým krokem byl instalován pro předávání impulzů hlavnímu stroji.
18. srpna slavnostně odhalena deska Kalendária. Autorem malíř Josef Mánes
1880
Mánesova deska Kalendária vyměněna za kopii. Autorem malíř Emanuel Krescenc Liška.
1882
Firmou Hainz přidána figurka kokrhajícího kohouta. Poprvé byla spuštěna 31. prosince 1882. Spolu s mechanickým kohoutem byly vytvořeny i píšťaly s měchem pro napodobení kohoutího kokrhání.
1945
V posledních dnech 2. světové války byla Staroměstská radnice nacisty poškozena. Požár zničil východní křídlo radnice, včetně městského archivu. Také Staroměstský orloj byl těžce poničen. V žalostném stavu byl stroj orloje, shořely figurky apoštolů, zasažena byla vnější výzdoba orloje.
1948
Chod orloje byl opět spuštěn s novými figurami apoštolů od Vojtěcha Suchardy. Zároveň byl zvonící a bicí stroj nastaven na středoevropský čas.
1957
Oprava orloje, při níž byl do chodu uveden tzv. čtyřiadvacetník, ukazatel staročeského času.
1962
JUDr. Stanislav Macháček upozornil na nový důkaz vedoucí k předatování vzniku pražského orloje
1976
Všechny originály plastik, které dosud zdobily orloj, byly nahrazeny kopiemi. Originály jsou umístěny v Muzeu hl. města Prahy.
1979
Při opravě orloje byla nově upravena spodní deska astrolábu a obnoveny všechny její části ve správných barvách a rozměrech, včetně soumrakové kružnice.
1993
PhDr. Zdeněk Horský podal jasné důkazy a argumenty, kterými zdůvodnil zadatování vzniku Staroměstského orloje k roku 1410.
1994
Oprava orloje a restaurátorské práce pod vedením Otakara Zámečníka.
2005
Oprava orloje a restaurátorské práce, při kterých byl celý orloj rozebrán a některé hodně poškozené díly vyměněny. Zároveň byly restaurovány vnější figury na orloji ak. malířem Jiřím Matějíčkem.
