Úvod O pražském orloji Jak číst čas

Jak číst čas

Na orloji můžeme číst více časů najednou. Pokud jste nikdy důkladněji nestudovali ciferník orloje, může pro vás být čtení času obtížnější. Matou vás jednotlivé číslice i další znaky? Podívejme se na čtení času na Pražském orloji podrobněji:

Staročeský čas

Na vnějším kruhu lze číst čas po staročeském či italském způsobu. Je nazýván také „Čtyřiadvacetník“ – odvození od rozdělení na 24 hodin. Vidíme to na vnějším okruží, které je očíslované od 1 - 24. Okruží. Pohybuje se tak, aby v době západu slunce bylo dvacet čtyři hodin. Je tedy zřejmé, že se doba, kdy je dvacet čtyři mění podle ročního období. O letním slunovratu je to v osm večer, při zimním slunovratu ve čtyři odpoledne. Staročeský čas nám tedy říká, kolik uplynulo hodin od posledního západu slunce.

Kalendářní ciferník

Kalendářní ciferník ukazuje den a také to, jaké má postavení v týdnu, měsíci a roce.

Kalendářní ciferník vykoná jednu otočku za rok. Součástí orloje je od roku 1490 a jeho současná podoba pochází z roku 1866. 

Prstenec zvěrokruhu (nebo také Zvířetník či Zodiak)

Prstenec zvěrokruhu je umístěný na ručičce hvězdného času, která se pohybuje o něco rychleji než ručička slunečního času. Pohybem se posouvá symbol Slunce po jeho ručce způsobem, který uvádí do pohybu zvěrokruh. Díky tomu ukazuje na aktuální znamení. Každé znamení má stejné pole, ale díky usazení to vypadá, jakoby tyto úseky měly odlišnou velikost. 

Hvězdný čas

Ukazatel hvězdného času na Staroměstském orloji tvoří ručičku s malou zlatou šesticípou hvězdou. Podle hvězdného času je den zhruba o 4 minuty kratší než u slunečního času, který běžně používáme. Trvá tedy 23 hodin 56 minut a 4,09 sekundy. Nazývá se také siderický čas. Jednou za rok mají hvězdný a slunečný čas stejnou hodnotu. Jde o podzimní rovnodennost. Hvězdný čas popisuje polohy hvězd vůči Zemi. 

Čas babylonský

Čas babylonský (nebo také planetní) dělí den na 12 dílů (dnů) od východu po západ slunce. Znamená to, že dny jsou různě dlouhé. Jde o babylonský čas, protože toto počítání hodin používali Babyloňané. Kromě nich také Řekové, Egypťané či Římané.

Na Pražském orloji jsou hodiny babylonské označeny jednoduchými černými arabskými číslicemi. Na světě není jiný orloj, který by dovedl tento čas měřit. 

Měsíc (Měsíční ruka)

Měsíc je na orloji vypodobněn jako dutá koule se šroubovicí a závažím uvnitř. Je na ručičce, která obíhá číselník a přitom se závaží koule otáčí kolem své osoby. Polovina jejího povrchu je stříbrná a polovina černá. Měsíc tak mění svou velikost stejně tak, jako tomu je na obloze. I na orloji se otočí za dvacet devět a půl dne. 

Čas středoevropský

Čas středoevropský (nebo také staroněmecký) se na Pražském orloji vyznačuje ozlacenými římskými číslicemi, které se nachází na obvodu sféry. Na středoevropský čas ukazuje sluneční ručička. Hodiny tento čas odbíjí teprve od roku 1948.

Na středoevropský čas jsou hodiny nastavovány pouze na boku Staroměstské radnice. Proto v létě ukazuje orloj o jednu hodinu více. 

Slunce (Sluneční ruka)

Sluneční ruka představuje nejdůležitější součást orloje. Řídí jí místní sluneční čas. Rafie se Sluncem obejde svou osu jednou za 24 hodin. 

Zlatá ruka

Zlatá ruka ukazuje na stupnici čtyřiadvacetníku mající gotické číslice, což je čas staročeský. Zároveň také ukazuje na římské číslice, což je čas středoevropský.

Ani při zakrytí zlaté ruky jinou části astrolábu, vám neznemožňuje zjistit čas. Jen je nutné ho odečítat v prodloužení na druhé straně ciferníku. Číslování je shodné. 

Astroláb

Astroláb je základem každého orloje. Jde o historický astronomický přístroj, který se dříve používal na určování předpovídání poloh Slunce a hvězd. Rozlišujeme různé druhy astrolábů.

Astroláb je velkým měděným či mosazným kruhem, jež se skládá ze dvou kruhových částí, které uprostřed spojuje čep.

Astroláb na Pražském orloji má dva soustředné kruhy - obratník Kozoroha a obratník Raka. Mezi nimi je rovník. Ten není označený. Prostředek astrolábu znázorňuje Zemi.

Obratník Raka

Obratník Raka představuje největší zlatý kruh na základní desce. Je nejvzdálenějším soustředným kruhem na astrolábu, což odpovídá i skutečnosti, tedy tomu, že obratník Raka je nejsevernější rovnoběžkou na severní polokouli.

Obratník Kozoroha

Obratník Kozoroha je na astrolábu na Pražském orloji jako nejmenší soustředná kružnice.

 

Diskuse (0 komentářů)

Nový příspěvek
Copyright 2006–2024 © Orloj 600 let
Kontakty