Úvod O pražském orloji Osobnosti orloje

Osobnosti orloje

Mikuláš z Kadaně

Mikuláš z Kadaně byl autorem Staroměstského orloje. Mechaniku zhotovil dle výpočtů Jana Šindela. Mikuláš byl královských hodinářem a horologistou v době Václav IV.

Jan Růže (neboli Hanuš)

Jan Růže pečoval o Pražský orloj v letech 1475 - 492. Dříve byl považován za tvůrce orloje. V roce 1962 však byl objeven opis překladu listu purkmistra a rady z roku 1410, na základě kterého bylo zjištěné, že skutečným tvůrcem byl Mikuláš z Kadaně. Hanuš se zasloužil o nový vzhled orloje. 

Jan Šindel

Jan Šindel byl středověkým astronomem, matematikem a osobním lékařem krále Václav IV. a císaře Zikmunda Lucemburského. Pocházel z Hradce Králové.

Byl mistrem Pražské univerzy, ale také působil na univerzitách v Norimberku a Vídni. Později byl rektorem Pražské univerzity. Je považován za duchovního otce Pražského orloje, protože právě podle jeho návrhů byl sestaven hodinář orloje.

Petr Parléř

Petr Parléř byl významným stavitelem, kameníkem, řezbářem a sochařem. Pochází z Kolína nad Rýnem. Podílel se na vzniku mnohých významných staveb, např. katedrály v Kolíně nad Rýnem, v Norimberku a Augšpurku. Vedl také stavbu Chrámu sv. Víta s kaplí sv. Václava v Praze, kaple Všech svatých, Staroměstské mostecké věže, Karlova mostu atd. Je autorem kamenické výzdoby Staroměstského orloje.

Václav IV. Lucemburský

Václav IV. Lucemburský žil v letech 1361 až 1419 a představoval významného panovníka. Jeho rodiči byli Karel IV a Anna Svídnická.

Jeho panování je dobou hospodářské stagnace, politické nestability a celkově narůstaly různé společenské problémy. Nebyl dostatečnou autoritou, kvůli čemuž neměl dobré postavení jako panovník.

Za jeho života vznikl Staroměstský orloj a také významně podpořil pražskou univerzitu tím, že vydal Kutnohorský dekret. 

Jan Táborský z Klokotské Hory

Jan Táborský z Klokotské Hory žil v letech 1500 až 1572. Představoval všestranného učence své doby. Byl významnou osobností. Povýšili ho do šlechtického stavu.   

Třicet let se staral o Pražský orloj. Udržoval ho a zdokonaloval. Je autorem díla „Sprawa o orloji Pražském z roku 1570“. Jedná se o první rukopis, ve kterém najdeme detailní popis orloje. Navíc je i zdařilou ukázkou písařského umění 16. století. 

Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín žil v letech 1621 až 1688 a pocházel z Hradce Králové. Je známou literární postavou, historikem a pedagogem. Proslul také svou obranou Karlova mostu proti Švédům. To bylo za Třicetileté války.

Jeho hlavním přínosem bylo obsáhlé dílo o českých dějinách. V díle Rozmanitosti z historie Království českého najdete i zmínku o orloji. Odkazuje v ní na Jana Táborského a dočtete se v díle o příhodě kostlivce s vrabcem, která dnes patří do Staropražských pověstí. 

Jan Klein

Jan (Johann) Klein žil v letech 1684 až 1762. Byl jezuita, matematik a astronom a působil v pražském Klementinu.

Konstruoval mechanické přístroje a zajímal se o historické hodiny. Chtěl opravit i Staroměstský orloj, protože v jeho době byl ve špatném technickém stavu. Požadoval po městské radě povolení s tím, že by nebyla placená jeho práce, ale pouze materiál. Ani tak neuspěl.

Za svůj život sestavil různé astronomické hodiny, a to podle Koperníkovy heliocentrické soustavy, ale i podle geocentrické soustavy.

Působil rovněž jako správce v areálu Klementina s astronomickou věží a matematickým muzeem. 

Václav Vaněk

Václav Vaněk byl šlechtic z Rodlova, který v letech 1848 až 1861 vykonával funkci pražského purkmistra. Snažil se prosadit opravu orloje. Vyhlásil i veřejnou sbírku, která by tento záměr umožnila, a zároveň do této sbírky vložil nemalé peníze. Po jeho odchodu z pozice pražského purkmistra byly však snahy o získání peněz veřejnou sbírkou pozastavené. 

Jan Landesperger

Jan Landesperger byl pražským hodinářem, který provedl v letech 1787 až 1791 opravu stroje orloje. Oprava byla prováděná pod odborným dozorem Antonína Strnada. 

Antonín Strnad

Antonín Strnad pocházel z Hradce Králové. Žil v letech 1747 až 1799. Působil jako třetí ředitel klementinského observatoře v Praze. Zasloužil se v Klementinu o pravidelné meteorologické měření. Kromě toho působil jako rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy.

Dokázal přesvědčit magistrát města, že orloj má svou historickou hodnotu a měl by být místo likvidace opraven. Díky němu nešel orloj do starého železa (doslova). Antonín Strnad měl nad jeho opravou odborný dohled. 

Romuald Božek

Romuald Božek žil v letech 1814 až 1898. Byl významným vynálezcem, konstruktérem a mechanikem pražské polytechniky. Soustředil se hlavně na vodní stroje, dále hodinové stroje, divadelní a jevištní zařízení, zabezpečovací zařízení atd.

Zajímal se o orloj a podporoval jeho opravu. V té době byl totiž orloj nefunkční. Navrhl řízení orloje samostatným hodinovým strojem. Pro tyto účely použil chronometr se rtuťovým kyvadlem. Inspiraci získal z Big Benu (významná londýnská památka). 

Václav rytíř Bělský

JUDr. Václav rytíř Bělský žil v letech 1818 až 1878. Byl pražským purkmistrem a právnického vzdělání dosáhl na univerzitě. Působil v politice jako liberální demokrat a také byl radním a náměstkem primátora, což mu umožnilo prosadit mnoho přínosných opatření pro Prahu, např. úprava Karlova náměstí, zřízení plynárny na Žižkově, založení Městské spořitelny atd.

Podpořil opravu Pražského orloje vyhlášením veřejné sbírky roku 1864. O rok později byl orloj opraven a spuštěn. Obsahoval nové sochy apoštolů, jejichž autorem byl Eduard Veselý. 

Ferdinand V. Dobrotivý

Ferdinand V. Dobrotivý byl rakouským císařem z habsbursko-lotrinské dynastie a posledním korunovaným českým králem. Vládu za něj však vykonával kancléř Metternich a státní rada.

Pro Staroměstský orloj měl význam tím, že věnoval na jeho opravu velkou částku (400 zlatých). 

Jan Prokeš

Jan Prokeš žil v letech 1818 až 1890 a byl hodinářem. Chtěl opravovat pražský orloj, který byl v té době nefunkční, ale tuto zakázku nedostal i přesto, že vytvořil funkční model s pomocí matematika Šimůnka. I tak však jeho zájem měl význam. Podpořil zájem o starý stroj orloje.

Celkově se ve svém životě zabýval jemnou mechanikou hodinových strojů. Získal patent na kapesní hodiny a vytvořil přes čtyři stovky věžních hodin. 

Karel Jaromír Erben

Karla Jaromíra Erbena žijícího v letech 1811 až 1870 známe především jako spisovatele, básníka, historika, překladatele a sběratele lidových písní. Byl rovněž archivářem Národního muzea a archivářem města Prahy. Měl podíl na přípravě Mánesova nového kalendária a vzniku cisiojánu, který je na kalendářní desce staroměstského orloje. Cisioján je mnemotechnická pomůcka k zapamatování nepohyblivých svátků. 

Čeněk Vincenc Daněk

Čeněk Vincenc Daněk žil v letech 1826 až 1893 a byl pražským průmyslníkem, technikem a konstruktérem. V Karlíně měl svou strojírenskou firmu a továrnu. Za budování průmyslu byl povýšen do šlechtického stavu.

Byl členem komise, která v roce 1864 odborně posuzovala návrhy na opravu orloje. Následující rekonstrukce byla z velké části realizována v jeho továrně v Karlíně. 

Josef Mánes

Josef Mánes žil v letech 1820 až 1871 a je významným českým malířem a kreslířem. Významně se podílel i na dnešní podobě orloje. Jeho dílem je nové kalendárium. Znázorňuje jeho představu spojení člověka s přírodou. Byl rovněž členem komise pro opravu Staroměstského orloje v roce 1864. 

Ludvík Hainz

Dalším významným hodinářem, který přispěl k rozvoji pražského orloje, byl Ludvík Hainz žijící v letech 1813 až 1873.

Po vyučení se hodinářem si otevřel hodinářský obchod přímo naproti orloji. V této době byl nefunkční. Ludvík Hainz byl jedním z těch, kteří se zasloužili o jeho obnovu. Poté se jeho firma starala o provoz společně s Čeňkem Daňkem. Jeho pokračovatelem byl Ludvík Hainz II. Firma se o orloj stará dodnes. 

Ludvík Hainz IV.

Ludvík Hainz IV. žil v letech 1908 až 2001. Podílel se na rozsáhlé opravě orloje po druhé světové válce, ve které byl značně poničen požárem, především komora orloje. Stroj byl pro změnu poškozený střelbou, žárem a mechanickým zdeformováním. Byl opraven a některé součástky byly vyrobené ve firmě Hainzů znovu. 

Alois Jirásek

Spisovatel Alois Jirásek žil v letech 1851 až 1930. Jeho díla z různých historických období českých dějin známe z knih, ale i filmů. V jeho díle se dočtete o vzniku pražského orloje. Jde o jednu z nejznámějších pražských pověstí. Pokud si chcete příběh přečíst, otevřete Staré pověsti české. I když jde jen o legendu, ovlivnila mnoho lidí, kteří ji považují za skutečnost.

Stanislav Macháček

Stanislav Macháček se narodil roku 1935. Je právníkem, ale také působil jako pražský průvodce, odborný lektor a spolupracovník Pražské informační služby.

V souvislosti s pražským orlojem proslul zejména tak, že upozornil na neznámý dokument, podle kterého bylo odhaleno, že je ve skutečnosti orloj starší, než se do té doby předpokládalo. 

Vojtěch Sucharda

Vojtěch Sucharda představoval výtvarníka, restaurátora, loutkaře, sochař a řezbáře, který žil v letech 1884 až 1968.

Podílel se jako výtvarník na řadě významných staveb, např. na dostavbě Svatovítské katedrály. Za pozornost stojí i jeho loutkové divadlo pro děti. Založil ho se svou ženou a neslo název „Říše loutek“.

K restaurování soch z orloje se dostal již před první světovou válkou. Této činnosti se věnoval i v meziválečném období. Po druhé světové válce, kdy požár významně poničil pražský orloj, přišel s novým konceptem pražského orloje. V jeho rámci se předpokládalo vytvoření nových figur.

Vojtěch Sucharda zároveň navrhl i novější výzdobu. Přizpůsobil postavy městskému životu, čímž vytvořil protiklad vesnického pojetí kalendária, který vytvořil Mánes. 

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský žil v letech 1929 až 1988 a byl historikem, filosofem a astronomem. Zaměřoval se ve svém studiu na astronomii 16. a 17. stoletím (dílo Koperníka, Keplera atd.).

Můžete si od něj přečíst výpravnou publikaci o orloji. Doložil v ní jeho datování do roku 1410. Kromě toho vyložil kosmologické architektonické symboliky gotického Karlova mostu a Nového Města pražského a popsal také megalitické nálezy u nás. Pracoval rovněž jako vědecký pracovník Astronomického ústava ČSAV a byl spoluautorem publikace Poznávání vesmíru (o dějinách astronomie). 

Rudolf a Jindřich Vesecký

Rudolf a Jindřich Vesecký přispěli k opravě orloje po jeho poškození v rámci druhé světové války. Na rozdíl od mnohých byli přesvědčeni, že orloje opravit půjde. Jeho oprava byla dokončená roku 1948. Kromě stroje byly zhotovená i nové figurky apoštolů (zásluhou Suchardy). 

Josef Valášek, Miroslav Krajník  

Také Josef Valášek a Miroslav Krajník se podíleli na opravě orloje po druhé světové válce. Zároveň s bratry Veseckými opravovali Staroměstský orloj i v letech 1957, 1963 a 1979. 

Otakar Zámečník

Otakar Zámečník se narodil roku 1944. O Staroměstský orloj se staral pod dobu dvaceti let. Staral se o něj do roku 2009, kdy odešel do důchodu. Orloj je pod správou firmy L. Hainze. 

Petr Skála

Petr Skála se narodil roku 1946. Jde o akademického sochaře, kterého v současnou dobu firma L. Hainz zaměstnává, aby pečoval o orloj. V rámci této práce provádí Petr Skála několikrát týdně pravidelnou kontrolu Pražského orloje.

Petr Skála je rovněž restaurátorem věžních hodin s restaurátorskou licencí od Ministerstva kultury ČR. Jde také o soudního znalce v oboru věžních hodin. 


Diskuse (0 komentářů)

Nový příspěvek
Copyright 2006–2017 © Orloj 600 let
Kontakty